Přiznejme si, že vyplňování adresy do různých formulářů činí řadě lidí problémy. Málokdo se totiž vyzná v rozdílech mezi číslem orientačním a popisným a tak zůstávají tyto kolonky často prázdné. Pokud jste na tom podobně, poradíme vám jak se s tímto problémem vypořádat jednou pro vždy.
Byly zde, jsou a budou
Označování lidských obydlí čísly se v naší společnosti objevilo již v roce 1770 za vlády Marie Terezie. Číslování probíhalo ve spolupráci s vojskem a označovalo se obvykle ve směru hodinových ručiček od nejvýznamnějších budov v obci.
Ukázalo se, že takový systém je pro popsání nemovitosti a orientaci v zástavbě naprosto nezbytný a tyto dva důvody také nesou dodnes pojmenování základního číselného značení.
Jak se ale popisné a orientační číslo liší a existují i nějaká další?
Co popisuje číslo popisné
Číslo popisné je zvykem uvádět na červené tabulce, ale v zákoně podobné nařízení nenajdete. Kreativitě se proto meze nekladou a dům může být označen jakýmkoliv jiným způsobem. Pojďme se proto podívat na čistá fakta. Spolehnout se můžete například na to, že dané číslo se v konkrétním městě respektive katastrálním území objevuje vždy pouze jednou a popisuje konkrétní budovu trvalého charakteru.
Toto číslo je zapsáno do katastru nemovitostí a uděluje se při kolaudaci. Zajímavostí je, že pokud dojde ke zbourání budovy a na stejném místě je postavena nová, dostává i nové číslo. Můžeme tedy říci, že čím vyšší číslo, tím novější budova a proto jsou čísla popisná často velmi dlouhá. Proto pokud narazíte v adrese na dvě čísla oddělená lomítkem, většinou je číslo popisné to delší a zároveň první z nich – příkladem může být adresa Karla Engliše 519/11, kdy číslem popisným je číslo 519.
Zorientujte se v orientačních číslech
Je celkem logické, že toto číselné označení nám pomáhá lépe se orientovat, a to ve vazbě na konkrétní ulici nebo veřejný prostor. V rámci města se tedy orientační čísla budou opakovat. Může se však také stát, že je nenajdete vůbec. Nejsou totiž celostátně povinná a tak je na konkrétním městě, zda se rozhodne pro jejich využívání. V průběhu času se také mohou měnit podle aktuálního vývoje dané oblasti. Součástí mohou být i písmena a je zvykem, ale opět ne povinností, uvádět je na modré tabulce.
Toto číslo vám pomůže rozhodnout se, zda se vydat ulicí doprava či doleva. Obvykle se totiž na levé straně ulice používají lichá čísla a na pravé straně čísla sudá s tím, že číslování začíná ve směru od centra města k jeho okraji. V některých městech hraje při číslování roli například i směr proudu řeky. Pokud bychom se drželi výše uvedeného příkladu, pak můžeme v adrese Karla Engliše 519/11 označit jako orientační číslo 11.
Aby těch čísel nebylo málo…
Další variantou je číslo evidenční, které se přiděluje stavbám dočasného charakteru nebo rekreačním objektům, které neslouží k trvalému pobytu. V rámci dané obce jsou opět jedinečná.
Setkat se můžete i s pojmem domovní číslo, což je soubor všech přidělených výše uvedených čísel.
Zdroje: www.chytre-bydleni.cz, www.katastr365.cz, www.svet-bydleni.cz, cs.wikipedia.com, blog.zdenekvecera.cz,
← Zpět do kategorie Zajímavosti
